"Tak drahé šaty bych si nikdy nekoupila" aneb Jaká je skutečná cena našeho oblečení?
Pojem "fast fashion" je dnes už asi každému známý. Oblečení z řetězců, které je i mimo slevy dostupné každému a láká nás nejen cenou, ale i možností "být stále in". A kdo by náhodou nevěděl, co zrovna frčí, tomu to prozradí influenceři a hojně nás obklopující reklama. Už nestačí koupit si nové sezónní oblečení každý rok. Ve světě módy není výjimkou, že velké řetězce stihnou vyprodukovat za jeden jediný kalendářní rok až kolem padesáti kolekcí! Téměř každý týden přijdou nové nápady, nový trend a miliony tun nového textilu. To je opravdu "fast" v tom nejšílenějším slova smyslu, že?
Není tedy divu, že podle údajů ministerstva životního prostředí Češi ročně vyhodí 120 až 180 tisíc tun textilu. Ano, bavíme se jen o naší malé zemičce a jen o textilu, který obyčejní smrtelníci vyhodí do popelnice. V této statistice není započítaný například textilní odpad z továren nebo neprodané oblečení z obchodů, i když to častěji putuje zase pěkně přes půl světa pryč, samozřejmě s nezanedbatelnou uhlíkovou stopou dopravy.
Něco mi tu nehraje...
Tahle data úplně nenaznačují, že bychom neměli dostatek financí na kvalitní oblečení, co myslíš? Ze studie Fashion 2019 společnosti GfK vyplývá, že průměrný čech utratí ročně za oblečení cca 20.000 Kč. To je poměrně hodně triček z "háemka". Na druhou stranu, jak dlouho takové tričko slouží? Fast Fashion je záměrně tvořena tak, aby posloužila jen velmi krátce a spotřebitele donutila co nejdříve zase "zainvestovat" do nového. Nejen, že v té rychlosti produkce nových kolekcí prostě není čas řešit nějakou technologii výroby. Také je potřeba šít z co nejlevnějších materiálů. Myslíš, že poloprůsvitná trička jsou trend? Ne, to je jen způsob, jak ještě víc snížit už tak minimální náklady. Tentokrát ani nebudu rozvádět další faktory snižování výrobní ceny, jako jsou nelidské podmínky, ve kterých lidé vyrábějící oblečení či pěstující bavlnu pracují, nebo ekologická stopa samotného procesu výroby. Neodpustím si ale věnovat se těmto tématům v některém z dalších článků.
To, že se levné oblečení často srazí, sepere, zežmolkuje nebo ztratí tvar po prvním vyprání, ale nevadí, ne? Můžeme vyrazit na nákupy třeba zase po další výplatě...
Nebo..?
Zkus si představit svět, kde věci opravdu slouží. Otevři si v hlavě svůj šatník a projdi pěkně jednu věc po druhé. Jaké by to bylo, nemít hromady kousků, které vlastně ani nenosíš, protože nemáš ráno čas přemýšlet, s čím je zkombinovat? Místo toho zažít, že ať si vybereš cokoliv, klidně i po slepu ještě před ranní kávou, bude to kousek, ke kterému máš opravdový vztah? Víš, jaký je jeho příběh, jak vznikl, komu jsi jeho nákupem podpořila živobytí... A hlavně, že si v tom kousku oblečení připadáš tak krásná, jedinečná a svá, že jsou ti bleskurychle měnící se módní trendy úplně jedno...
A teď si představ, že ty tvoje milované kousky oblečení, s trochou tvojí šetrné péče, mohou sloužit mnoho let. A když tě přeci jen popadne touha šatník obměnit, disponuješ v něm věcmi, které mají k odpadu opravdu hodně daleko a není vůbec těžké je ještě za poměrně slušnou částku prodat dál. Už tedy neexistuje důvod mít doma skříně, ze kterých tě popadne úzkost pokaždé, když zrovna nemáš svůj nejlepší den a máš pocit, že tě její obsah zadusí, místo aby tě inspiroval a povzbudil...
Možná to zní, že cesta ke "Slow Fashion" šatníku je moc náročná. Nemůžeš si dovolit udělat takový vítr ve skříni i v peněžence a vlastně ani nevíš jistě, jestli by ti tak velký krok udělal radost. Pro podrobnější tipy, jak efektivně nakupovat a stavět šatník i jak naložit s tím, co už máš, sleduj můj blog. Už teď ti ale můžu říct, že mám přesně takovou velkou změnu taky za sebou a bylo to všechno snazší a méně nákladné, než se zdá. A výsledný efekt, kdy mám skutečně ráda každý kousek, který vezmu na sebe, znám jeho původ a cítím se opečovaná, je k nezaplacení.
Tak co? Jak se ti ta představa líbí? A kam půjdeš příště nakupovat módu? ;)